Protivec - Bochov: 25 let bez osobní dopravy
Rok 2021:
O stanici Protivec
Stanice Protivec byla vystavěna při silnici ze Žlutic do Chyše asi
1 km jižně od vsi Protivec v roce 1897 ve stylu drážního unifor-
mismu, tvořena přízemní staniční budovou lokálkového typu
(typ II/H) s mírně vystouplými boky na obdélném půdoryse,
kryta sedlovou střechou s keramickou krytinou. Bylo jí přidělené
číslo popisné 69.
Okenní otvory u východního rizalitu 
byly situovány tak, aby bylo dobře
vidět z kanceláře, co se děje na
nádraží. Hlavní vstup do budovy byl
z kryté verandy. Ve střední části se
nacházela kancelář a čekárna. V boč-
ních částech pak přepravní kancelář
a dva byty, pro přednostu a staničního dělníka.
Pod východním traktem se nacházel sklep, který pak byl přebu-
dován v šedesátých letech 20. století na vojenský kryt. K budově
stanice patřila dříve i samostatná domovní studna typu 44/2C,
přednostenská zahrádka s 20 ovocnými stromy a odpadní jáma.
Po pravé straně přijímací budovy stávala malá dřevěná stavba
se suchými záchody pro cestující, která byla kombinovaná s
chlívkem pro drobné domácí zvířectvo personálu stanice (typ
19/H) a normovaná jáma na odpadky. V době po druhé světové
válce byla na jejím místě vybudována nová nakládací rampa.
Na západním konci zástavby se nacházel patrový věžový vodo-
jem (typ 32/H) na obdélném půdorysu se zděným přízemím
a patrem v podobě dřevěné konstrukce obložené prkny, krytý
sedlovou střechou. V patře vodojemu, přístupném z přízemí,
bývala umístěna otevřená válcová ocelová nýtovaná nádrž,
která sloužila jako vodní rezervoár. Ta byla kolem roku 2011
i s původním potrubním systémem odstraněna. U vodárny se
nacházel přístavek, který sloužil jako příruční sklad uhlí pro
dozbrojování lokomotiv řady 97. Ten však byl roku 1907 pře-
budován na útulek pro lokomotivní a vlakové čety bochovské
odbočky.
Před vodojemem stával na nástupišti u bývalé prohlídkové a
popelové jámy vodní jeřáb (typ VII/H), ten byl odstraněn někdy
kolem roku 2006. V sousedství vodojemu bývala také vodáren-
ská studna, krytá dřevěným přístřeškem (typ 38/H). Původní
studna musela být pro nedostatek vody roku 1903 přebudována
na cisternu s přívodem vody ze vsakovací jámy, vybudované
na břehu říčky Střely. Ještě se tu nacházela dřevěná bouda z roku
1907, která sloužila jako nový sklad uhlí.
Protivec - Bochov od zahájení po současnost
Dráha z Protivce do Bochova vznikla jako páteřní odbočka z trati
Rakovník - Bečov nad Teplou v roce 1897, kdy byla slavnostně
předána k provozu dne 26. června. Stavbu 2. úseku zmíněné
tratě v rozsahu Blatno - Žlutice s odbočkou Protivec – Bochov
získala firma G. Ernst, Wien, za nabídnutou cenu 1.236.000 K,
skutečná se však vyšplhala na 1.634.318,94 K.
Odbočná trať do Bochova je vedena údolím potoka Velká Tra-
sovka o délce necelých 17 km. Ve starých jízdních řádech byla
označena číslem 75c, v době Sudet nesla označení 167n, na-
posledy číslo 163. Dnes již v jízdním řádu tuto trať nenajdeme,
je využívána jen pro nákladní dopravu.
Na trati se nacházelo celkově 7 zastávek, počítáme-li i výchozí
stanici Protivec (dříve Protivice, německy Protiwitz), následovala
na km 3,818 Žlutice zastávka, na km 7,759 zastávka Budov, na
km 9,037 zastávka s nákladištěm Vahaneč (dříve Vohaneč), na
km 10,707 zastávka Hřivínov, na km 13,276 zastávka Těšetice
a nakonec na km 16,633 stanice Bochov, vystavěná v roce 1896.
V Bochově detailní projekt předpokládal vybudování rotundy
a točny jako v Bečově, ve skutečnosti byla vybudována pouze
hrázděná remíza pro dvě stání bez točny. Na její stavbu se ale
použilo nekvalitní dříví, a tak musela být v roce 1924 nákladně
přestavěna na zděnou. Lokomotivy řady 97 (ČSD 310.0) jezdily
na "bochovce" komínem směrem k Bochovu, zpět couvaly.
Značný význam pro tuto odbočku mohla mít výstavba trati
Bochov - Karlovy Vary, která již několikrát byla projednávána,
navrhována, plány sdělány, komise vykonány, avšak vždy
ze stavby prodloužení sešlo. Občanstvo a zájemníci tehdy
námitek proti projektu nečinili, naopak si jej přáli. Bohužel
pokračování této tratě z Bochova na dolní nádraží v Karlových
Varech se nikdy nedočkali.
V říjnu 1929 byla konána zkouška motorizace trati Protivec -
Bochov s velkým kolejovým autobusem "Gebus". Ten se ale
neosvědčil, takže motorizace tohoto úseku dráhy nebyla
prozatím možná.
Roku 1931 značně stoupla nákladní doprava na trati do Bochova
v důsledku předělávání státní silnice Praha - K. Vary. Firma
provádějící stavbu měla povoleno vykládání materiálu na vlečce
Lagerhausu. Mimo stavby silnice se prováděla v celém Bochově
ještě stavba městského vodovodu a i pro tuto stavbu docházel
materiál drahou. V tomto důsledku musel být zdejší stroj řady
310 nahrazen větším strojem řady 422, do doby skončení prací.
Na této trati docházelo několikrát k zastavení a opětovnému
zavedení provozu. Z dohledaných informací například víme, že
dne 15. 5. 1935 byla na této trati zrušena přeprava osob, zava-
zadel a spěšnin. Přeprava se od tohoto dne děje přes Žlutice
a odtud dále do Bochova autobusem ČSD. Kolejová doprava
pro zboží byla zatím ponechána. Již dne 26. srpna 1935 však
dochází k úplnému zrušení kolejové dopravy. Ve Žluticích je
proto zřízena autonákladní stanice ČSD. Téhož dne dochází
ke zrušení stanice Bochov a zastávky a nákladiště Vahaneč.
Autodoprava ČSD, která v srpnu 1935 vystřídala kolejový provoz
se plně osvědčila. Zprvu odmítavé stanovisko obyvatelstva
tohoto úseku tratě se nakonec změnilo ve prospěch autodopravy
a všeobecně je uznávána výhoda dovozu zboží až do domu.
Doprava do Bochova byla poté obnovena až po odtržení
okupovaného pohraničí od území Československa v roce 1938.
Provoz zde v té době zajišťovaly Německé říšské dráhy. Dnem
6. listopadu 1945 došlo k obsazení zastávky a nákladiště
Protivec správcem stanice a zastávka a nákladiště Vahaneč
a Bochov byly přiděleny účetně stanici Protivec. Ta se tímto
stává dirigující stanicí pro trať do Bochova. Týž den dochází také
k zahájení pravidelné přepravy osob, zavazadel, spěšnin a zboží.
K opětovnému zastavení dopravy osob, zavazadel a spěšnin,
i přes velké protesty obyvatel, došlo dne 3. října 1948. Na trati
jezdil pouze jednou denně, mimo neděle, nákladní vlak. Dne 19.
listopadu přechází dirigující služba z Protivce na stanici Žlutice
a rovněž je stanice Protivec uzavřena pro dopravní služby.
Tehdy dokonce byla navržena likvidace celé tratě do Bochova.
Z důvodu neschopnosti nahradit přepravu nákladů prostřed-
nictvím silniční dopravy, byla nakonec trať zachována alespoň
pro dopravu nákladní, která tu je až do doby opětovného
zahájení osobní přepravy. K té dochází na základě politického
nátlaku dne 8. listopadu 1954, a to čtyřmi páry osobních vlaků.
Objem přepravy však nebyl nějak velký.
Trať byla posléze využívána pro vojenské transporty do VVP
Doupov, které vagónovaly ve Vahanči. Proto byl i svršek trati
zesílen a stanice Protivec a Vahaneč prodlouženy.
S novým jízdním řádem v roce 1967 dochází k redukci spojů do
Bochova na dva páry osobních vlaků jezdících pouze ve všední
dny, o letních prázdninách pak vůbec. V nadcházejícím roce
však přibyl třetí pár vlaků. V květnu roku 1981 dochází na trati
ke zrušení zastávky Žlutice zastávka, která se nacházela na km
3,8 nedaleko křížení dráhy se silnicí do Čichalova. Trať dlouho-
době patřila k nejztrátovějším u ČSD a poté ČD. K poslednímu
zastavení osobní dopravy dochází po 99 letech, od zahájení
provozu, dne 31. 5. 1996, nákladní zůstává zatím zachována.
Dle zápisu v kronice města Bochov se poslední den provozu
uskutečnila "poslední jízda" osobního vlaku. Tento vlak přijel
do Bochova v 17 hodin i s dětskou dechovkou ze Žlutic.
Na poslední jízdu z Bochova se vlak vydal v 18:30 a tím
skončila osobní železniční přeprava. Bochovských občanů se
tato skutečnost moc nedotkla, neboť vlakem skoro nikdo z nich
nejezdil. Vlak byl spíše využíván hlavně dětmi (ale i dospělými)
z okolních osad ze zastávek Těšetice, Vahaneč a Budov, které
s ním dojížděly do školy. Místo vlaku byla zavedena přeprava
osob malým autobusem, který byl dostačující. V zájmu provozu
veřejné autobusové přepravy do těchto osad byl obecní úřad
v Bochově nucen připlácet na tzv. ztrátu.
Dne 28. června 1997 se uskutečnila oslava 100 let od zahájení
provozu trati, a tak do Bochova zavítala souprava tažená parní
lokomotivou 310.072 a také motorový vůz M 131.1386 z roku
1952 (viz foto). Přátelé železnice a diváci měli možnost se
svézt do Protivce a zpět. O tuto jízdu zvláštního vlaku byl zájem
opravdu veliký, hlavně jako atrakce pro děti, a v prodeji byly
klasické jízdenky označené Protivec - Bochov za 15 Kč.
Vzhledem k nevyužívání staničních budov dochází k postupné
devastaci. V roce 2012 došlo k demolici stanice ve Vahanči.
Záchrany se nakonec nedočkala ani stanice v Protivci, a tak
skončila rovněž v roce 2017 na skládce suti a nahradila ji malá
betonová budka.
Zpracoval a vydal SPOLEK ŽLUTICKO,
za laskavé pomoci přátel ze SOVa.
Finančně podpořilo MĚSTO BOCHOV.
Foto na webu: P. Hošek, T. Michálek
